Lepší pozvánku na zahájení sezony nemohlo naše áčko napsat, dvě vítězství v přípravě jsou skvělým signálem, že by se bleskový návrat do extraligy mohl povést a zároveň je to všeříkající report, jak první tým sešívaných ragbistů strávil, zimu mimo jiné ve společnosti Petra Šarapatky, trenéra slávistických atletů.
Naši borci si na přelomu ledna a února poradili jak s Tatrou, tak s Pragovkou, ještě na jaře našimi extraligovými soupeři. Ano, šlo o přípravná utkání, navíc na umělce, na trávě a v ostrém zápase to může být jiné, ale to nic nemění na skutečnosti, že chlapi v zimě makali, až se z nich kouřilo, aby nás vrátili co nejdřív mezi ragbyovou elitu, kam patříme.
Velký podíl na tom má také externí spolupracovníků trenérů A-týmu, uznávaný a úspěšný kouč špičkových atletů Petr Šarapatka. Ten se ve strukturách Slavie věnuje atletům a atletkám, čerstvě oceněný nominací na trenéra roku na nedávném gala večeru ankety Hvězda roku a také kouč dvojnásobné juniorské mistryně Evropy Karolíny Jarošové, absolutní vítězky stejné ankety.
U nás měl Petr Šarapatka v zimní přestávce za úkol zkusit hráče posunout jak fyzicky, tak mentálně. A také zapracovat na rychlosti, dynamice, naučit je naše ragbisty pracovat s vlastním tělem v běhu.
„Nejdůležitější přínos této přípravy je, že hráči na sobě dál pracují a zpětná vazba z jejich strany je výborná, to je největší odměna pro nás trenéry. V utkání s Tatrou se nám ukázalo, že jdeme správnou cestou a hráče to posunuje,“ pochvaluje si spolupráci trenér Martin Javůrek.
Všichni si přejeme, aby nové návyky získané díky Petrovi Šarapatkovi, hráči prodali v prvním mistrovském zápase, za kterým ačko cestuje do Vídně už 17. února. Doma je můžete vidět už hned následující týden 24. února proti Zlínu.
Petr Šarapatka: Co vymyslím pro ragbisty, použiju i v atletice
Trenér ASK Slavia Praha Petr Šarapatka se v zimě věnoval seniorskému týmu a také klukům z kategorie U14. Proč právě těmto dvěma výběrům, vysvětluje Radim Hobzík, člen Výkonného výboru RCS. „Petr s námi spolupracuje na zimní přípravě mládeže již několikátou sezonu. Na klucích je jeho práce vidět a zúročuje se v jarní soutěžní části sezóny, stejně jako u dospělých hráčů. Navíc má s ragby osobní vazbu, jeho syn Pepa Šarapatka je talentovaným a perspektivním hráčem právě kategorie U14. „
Které specifické atletické techniky jsi zařadil do zimní přípravy ragbistů a v čem jsou tyto metody vhodné pro jejich rozvoj?
Z hlediska kondice se mi nejvíce osvědčily, a to jak v kategorii U14 tak u dospělého Áčka s nimiž mám možnost v rámci kondiční přípravy pracovat, tzv. časové-vteřinové úseky. Jejich obrovskou výhodou je, že si každý určuje své tempo sám a trénink trvá stejně dlouho útoku i roji.
Dále jsem v rámci zvýšení rychlosti zařadil nesčetné starty z poloh či pohybu, štafetové hry, frekvenční schody. V síle pak různé kombinace kruhových tréninků s atletickými abecedami či krátkými sprintíky. Hitem letošní zimy byl určitě ,,cyklokros“ – což je kombinace schodů, posilování, obratnosti s dlouhým běháním. Je to více méně klasický vytrvalostní trénink, ale zakamuflovaný tak, že jej bez mrknutí oka absolvují i zapřísáhlí odpůrci vytrvalostního běhání. Třešničkou na dortu je pak obratnost a koordinace, kde je paradoxně asi nejvíce pozorovatelná převaha dospělých borců nad kluky z U14. Tam jsme si sáhli i na opravdu speciální atletické dovednosti.
Jaký je hlavní cíl nebo očekávaný výsledek atletických tréninků během zimní přípravy pro ragbisty?
U dospělých jsme se před sezonou s hlavním trenérem Martinem Javůrkem dohodli na primární zaměření rychlost a techniku běhu v rozsahu pohybu tak, aby kluci při běhu pěkně točili nohy před tělem a byli tak pro soupeře obtížněji složitelní. U kluků v U14 se pak maximálně snažím navázat na práci z předchozích let, kdy jsme se pomalu dopracovali k vnímání, že i ta kondice je součástí tréninku.
Můžeš popsat nějaký konkrétní tréninkový plán nebo sérii cvičení, kterou používáš pro zlepšení rychlosti, výbušnosti nebo vytrvalosti ragbistů? Liší se tato příprava nějak od běžného atletického tréninku?
Liší se v podstatě jen svým cílem – jak u atletiky, tak u rugby je v tomto typu přípravy klíčové, aby samozřejmě trenér, ale i všichni trénující prakticky v každém okamžiku přípravy, v každé tréninkové jednotce věděli, proč děláme to a to, co od toho chceme. V Áčku mám pocit, že jsme s Martinem i s klukama na jedné vlně a tomuto pojetí se dost blížíme, „čtrnáctky“ k tomu začínají dozrávat. Velký bonus vidím v tom, že se nám postupem let, zejména tentokrát u U14 zkracuje doba toho zapracování a tudíž urychluje možnost aplikace třeba jen mírně upravených atletických tréninkových jednotek pro trénink rugby. Jsem nadšenec a pracuji s informacemi obousměrně – tedy nejen přenos z atletiky do rugby, ale nebojím se do toho jít i obráceně, tohle jsem vymyslel pro rugby – fungovalo to, tak šup s tím do atletické přípravy. Tímto děkuji za možnost učit se s vámi novým věcem a zase si trochu rozšířit své trenérské obzory, navíc rugby má obrovskou výhodu vzájemné pospolitosti a přátelského prostředí nejen uvnitř klubů, ale i uvnitř celého sportu. To je bod, úhel pohledu, který si myslím, že vám, pardon, teď už vlastně nám, asi mohou závidět všechny ostatní sporty.
