Na zápas se jako již tradičně nedostavily opory týmu z minulé sezóny. Pro mnohé byl mistrovský titul tím posledním, čeho chtějí v ragby dosáhnout, a tak k letošnímu ročníku také přistupují. Někteří se na tréninku objevili jen náhodně, některé nevidíme ani na zápasech. Tento stav se bohužel až příliš odráží na našem stylu hry. Chybí nám vůdčí osoba (hlavně v roji) a bez valné účasti na tréninku chceme hrát hezké ragby.
Bez silného roje v mlýnech a autech to nelze. Individuálně hrajeme dobře, ale nějak nám vázne týmová souhra. Nehrajeme spolu. Hráč projde skrz dva obránce, jen aby na konci průniku zjistil, že podporu má jinde a tím přijde o balón. Není to jen chybou podpory, ale i hráče, který si ji aktivně nehledá. Stejný problém je i v odhadu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Až moc často se snažíme hrát s míčem přes celé hřiště místo taktického kopu. Případně odhazujeme balón hráči, který je již připraven na to nás vyčistit, to vše nejlépe u našeho brankoviště.
V dnešním zápase se naše hra projevila v tom nejhorším. Už od první minuty jsme díky chybnému vyhodnocení situace v útoku a sraženému odkopu na půlce hřiště prohrávali. Z této situace se nám podařilo vzpamatovat a ujmout se vedení, tím však naše aktivita zase na dlouhou dobu skončila. Soupeři z Petrovic jsme vedení odevzdali díky špatným skládkám. Soupeř v rámci taktiky kouskoval hru, co nejvíce to šlo, a neumožnil nám dostat se do tempa. Pomalým tempem hry jsme se nechali ukolébat a málem na to doplatili.
Naštěstí se nám podařilo v důležitých okamžicích zapnout a hrát, ale ne úplně vždy tak jak by bylo potřeba. Pro mnoho hráčů byl tento zápas plný individuálních chyb nebo postrádal nasazení. Dvěma pětkami jsme si zajistili vedení, které jsme dokázali udržet až do konce druhého poločasu. Všem hráčům naštěstí došla vážnost situace a nutnost skládat na naší brankové čáře. Díky tomu jsme v poslední části hry odolali náporu soupeře a vyhráli.
Stejně jako v zápase proti Spartě jsme dělali mnoho chyb a
nechali soupeře hrát co chtěl. Proti Petrovicím jsme naštěstí za to
nebyli potrestáni, ale pokud chceme hrát znovu finále, pak musíme
hrát jinak. Není možné hrát hezké ragby bez souhry celého týmu a ta
nám přijde jen po společném tréninku. Prosím proto všechny hráče co
mají nějakou bolístku, aby zvážili, zda opravdu nemohou absolvovat
alespoň část tréninku, ať konečně něco zahrajeme a máme ze hry
radost jako při utkání s Pragou.
Za lehce nadstandardní výkon při zápase by zasloužili pochválit jen
Lomák a z části i Karel. Ostatní hráli pod své možnosti a mají v
příštím zápase co zlepšovat.
Honza Mareš
Pětky: Mareš, Maňák, Švorčík
KPP: 2x Kolář
TK: Kolář
Sestava:
Heller Švorčík Šroubek
Bagga Maňák Pešek Mareš
Nešpor
Fojtík
Jirman Milan
Kolář Jan Merxbauer Jan
Jirman Michal Routa
Veselý Václav
Náhradníci: Vítek, Chmelík, Kolář Michal, Louden , Šťastný Milan ,Šíma ,

Zlatí partneři
Ladislav Dráb
Miloš Pešek
Vlasta Bažant
Milan Rázga
Jan Kolář
Petr Ryvola
Stříbrní partneři
Hana Pešková
Filip Daneš
Jiří Huptych
David Frydrych
Bronzoví partneři
Lenka Dupalová
Petr Moravec
Bohouš Dupal
Rugby Club Slavia Praha
Vladivostocká 1460/2
101 00 Praha 10 - Vršovice